Filosofie staví na pochybnosti a údivu
V antice, kdy si člověk začal pokládat základní filosofické otázky (Co je člověk? Co je smysl života?...), začal pociťovat pochybnosti --> rostla touha po vědění --> to vedlo k údivu nad nově objevenými okolnostmi
Toto období bylo počátkem vzniku filosofie a bylo také obdobím přechodu od mýtu (konkrétní přemýšlení, v obrazech) k logu (rozumově-kritický pohled na svět)
Společně s údivem se začaly projevovat pochybnosti (skepse) a člověk poznával svou vlastní neznalost --> člověk se místo v samozřejmém začal pohybovat v neznámém --> to vedlo ke kritické pochybnosti --> díky pochybnostem si pokládáme otázku proč
Údiv --> pochybnosti --> proč? --> poznání --> údiv --> ...
Disciplíny filosofie:
1. Ontologie (on = jsoucno, logos = výklad) - zjednodušeně nauka o bytí, teorie bytí - pojímá otázky o bytí, jsoucnu, čase, prostoru...
2. Gnoseologie (gnósis = poznání, logos = výklad) či noetika (noésis = myšlení, poznání) - nauka o poznání, teorie poznání, otázky poznání, pravdy - hermeneutika = teorie interpretace
3. Etika (éthos = zvyk, obyčej) - nauka o morálce, teorie morálky, otázka dobra a zla, mravní odpovědnosti - ekoetika - zabývá se etickými problémy ekologie
4. Filosofická antropologie (anthropós = člověk) - filosofie člověka, zkoumání myšlení člověka - člověk jako celek, jeho podstata, smysl, svoboda...
5. Logika - forma a zákony správného usuzování
6. Estetika (aisthetikos = vnímavost, cit pro krásu) - nauka o krásnu, hodnocení světa z hlediska krásy a ošklivosti
7. Filosofie přírody, dějin, politiky...