Vznik filosofie ve starověkém Řecku - cesty vývoje logu (přírodní filosofie předsokratiků a kritika antropomorfního náboženství

Dějiny filosofie ve starověkém Řecku jsou datovány zhruba od 6. stol. př. n. l. do 6. stol. n. l.
Dělí se do třech základních období:

Hledání pralátky - směr "starší přírodní filosofie"
Pythagoras - orientace na čísla
Výklad světa přírody - přírodní filosofie (= fyzika)
Sofisté (učitelé moudrosti)
Sókratés, Platón, Aristotelés
Jsou vytvořena odvětví filosofie
Centrum v Athénách
Poznání člověka ve společnosti
Stoikové, epikurejci, skeptici - zájem o člověka a etiku --> později vznikl eklekticismus
Novoplatónismus

Mílét - obchodní přístav na západním pobřeží Malé Asie Velmi zcestovalý, státník, přírodovědec, jeden ze sedmera mudrců
Nejobtížnější je znát sebe sama, nejsnadnější poradit druhým, bůh je to, co nemá ani počátek ani konec, být ctnostný znamená nečinit to, co nám vadí u druhých
Voda je pralátkou, z níž všechno vzešlo
O přírodě - nedochovaný spis
Příčinou bytí je apeiron (= neomezená přirozenost) - vyděluje se teplo, chladno, vlhko a sucho
Země byla nejdříve v kapalném stavu, postupně se vysoušela
Původně zemi obklopoval ohnivý prstenec, roztříštil se a obíhá okolo země - hvězdy
Pralátka je vzduch, vzduch je duše
Vzduch se liší v povaze: řídký = oheň, se stoupající hustotou --> voda --> země (základní čtyři prvky)
Matematik, astronom, filosof
Měl žáka Filoaa
Nejmoudřejší je číslo - je omezené (peras = omezení) - kontrast s Anaximandrem (neomezená přirozenost)
Svět i vesmír je uspořádán podle číselných vztahů:
1...symbol bodu
2...čára (určena body)
3...plocha
4...těleso
1 + 2 + 3 + 4 = jsoucno
Objevil číselné vztahy v hudbě (teorie, že nebeská tělesa vyvolávají svým pohybem hudbu)
Není pralátka ale prazákon
Spolek Pythágorejců (4. - 6. století př. n. l.) - uzavřený, tajný, stát ve státě - přijímal i ženy - vzdělané, uctívané jako nejvyšší typ ženství
Dlouho byl putujícím básníkem a pěvcem, nakonec zůstal v Eleji
Útok proti starému řeckému náboženství - kritika antropomorfismu (bohové jsou příliš lidští) - kdyby voli, koně a lvi mohli zobrazovat své bohy, byli by to také voli, koně nebo lvi)
Je pouze jeden bůh, je všudypřítomný
Bůh je identický s jednotou celku světa (pantheismus = bůh je součást světa)
Bůh je nehybný - důležitá je duševní aktivita
Nevíme co je bůh, ale víme co není --> negativní teologie - docházíme k poznatkům na základě toho, co nevíme
Zakladatel elejské školy, ovlivněn Pythagorejci
Přejal Xenofanovu myšlenku o neproměnlivém jsoucnu
O přírodě - spis - dvě části:
1. Část - ontologická
2. Část - svět jevů, lidské pomíjivosti
Jen jsoucno jest, nejsoucno není a nemůže být myšleno
Bytí - neměnné, dokonalé, jsoucí, nevzniká ani nezaniká, je věčné
Je totožné se sebou samým, soběstačné, není mu ničeho třeba
Je souvislé, je všude, je stejnorodé
Nic nemůže být více ani méně - to hen
Neexistuje ani dění ani pohyb (když se něco stane, musí to předtím nebýt, stejně tak když se něco pohybuje odněkud někam, musí to tam nejprve nebýt a to předpokládá, že by tam nebylo nic, tedy nejsoucno a nejsoucno neexistuje --> neexistuje pohyb)
Je tedy neproměnlivé trvající bytí
To, jak vnímáme svět, je pouze šalba - filosofie to musí překonat --> pravda = bytí
Pohyb je naše šalba
Člověk je součástí jsoucna - jsoucno chce, abychom ho pochopili
Myšlení a jsoucno je totéž - nemůžeme si myslit něco, co není - myšlení je způsob, jak se bytí zpřítomňuje
Počátky logiky, problematika jazyka: kůň (zvíře), kůň (myšlenka), kůň (slovo)
Inspirace pro Anaxagoru, Empedokla, atomisty a Platóna
Považován za zakladatele dialektiky (věda vyrůstající z diskuze opačných mínění)
Chránil Parmenidovu nauku a dokazoval ji
Co činí pohyb pohybem? - myšlenka diskontinuity - absolutizoval ji
Aporie = bezradnost, slepá ulička
1. Letící šíp - šíp je v jednom určitém místě a v jednom určitém okamžiku v klidu --> je v klidu i v celém čase --> neexistuje pohyb - nemožnost pohyb zachytit
2. Dichotomie = půlení - vzdálenosti se stále půlí (polovina poloviny atd.) --> není pohyb - nemožnost pohyb zahájit
3. Achilles a želva - když želva dostane náskok, ani nejrychlejší běžec ji nedohoní - nemožnost pohyb ukončit
4. Stadion - poměr pohybu několika těles proti sobě běžících a stojících - běžící proti stojícím = 1 cesta, běžící proti běžícím = 1x2 cesty
Problém: pohyb je jednotou času a prostoru
Přídomek temný - samotář, tupitel davu a odpůrce demokracie, stal se poustevníkem
O přírodě - spis
Panta rhei = vše plyne
Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky, vše plyne, nic netrvá --> bytí = dění
Jsoucno je proměnlivé, život je stále něco nového
Jednotou je zákon - jednota mnohosti a mnohost v jednotě
Svět existuje od věčnosti, vše řídí logos
Pralátkou je oheň - svět funguje podle míry vzplanutí - jde spíše o praenergii
Oheň je božský, lidská duše je jeho část
Nazýván eklektikem (= spojování různých ideových názorů, směrů, v jeden)
4 pralátky - oheň, voda, vzduch a země
Síla sjednocující = láska, síla oddělující = nenávist
Nejprve vznikaly nižší, pak vyšší organismy, pak člověk a to nejdřív jako bytost oboupohlavní (androgynní: an(d)r = muž, gyné = žena), pak rozdělen
Skočil do kráteru Etny, přesvědčen o svém božství
Nejsou o něm dochovány žádné informace, vše co víme, víme od Démokrita
Vybudoval z Leukippovy nauky uzavřený systém
Existuje nejsoucno = prázdný prostor --> svět sestává z plného jsoucna (vyplňuje prostor) a z nejsoucího prázdna (prostor)
Ono plné tvoří atomy (atomos = nedělitelný) - dále nedělitelná, smysly nevnímatelná tělíska - dostaneme se k nim rozumem
Atomy nezanikají, jsou neměnné (vliv Eleatů), jsou z téže látky rozdílné velikosti a váhy, jsou nestvořené a nezničitelné, jejich počet je neomezený
Existují primární vlastnosti: tíže, hustota, tvrdost a sekundární vlastnosti: vše ostatní
Vše se skládá z atomů - vše vzniká pohybem a spojováním atomů, i duše
Duše se po smrti rozpadne - samorozpad
Blaženost spočívá v radostné spokojenosti mysli - cesta umírněnosti, pohrdání smyslovými požitky, duševní činnost - předchůdce etiky, morálky
Filosofie materialismu - kvůli atomům - navazuje Galilei, Descartes
Eliminuje se strach z bohů
Předvoj individualismu
Přivedl filosofii do Athén - Athény nebyly na filosofii zvyklé --> Anaxagorás se dostal do sporu a měl být popraven --> utekl
Existuje neomezené množství navzájem odlišných pralátek - "semena", "zárodky"
Zavádí abstraktní filosofický princip: NÚS = myslící, rozumový, všemohoucí a přitom neosobně myšlený duch - tento duch dal podnět k vytvoření světa